ItemInfo

Item Information

snippet:	Mapová vrstva patří do souboru čtrnácti mapových vrstev s názvem „Diverzita rostlin v bylinném patře – predikce vývoje při absenci/prezenci patogenu a různé míře poškození stromového patra“ ukazujícího vliv výskytu plísně olšové (Phytophthora alni) a poškození stromového patra na diverzitu cévnatých rostlin v bylinném patře olšin v zájmovém území Jihočeského kraje.
summary:	Mapová vrstva patří do souboru čtrnácti mapových vrstev s názvem „Diverzita rostlin v bylinném patře – predikce vývoje při absenci/prezenci patogenu a různé míře poškození stromového patra“ ukazujícího vliv výskytu plísně olšové (Phytophthora alni) a poškození stromového patra na diverzitu cévnatých rostlin v bylinném patře olšin v zájmovém území Jihočeského kraje.
accessInformation:	J. Vojta (vojta@vukoz.cz), E. Chumanová, J. Douda, K. Boublík, J. Doudová, A. Havrdová, P. Král
thumbnail:
maxScale:	5000
typeKeywords:	[]
description:	<DIV STYLE="text-align:Left;"><DIV><DIV><P STYLE="margin:0 1 1 0;"><SPAN><SPAN>Mapová vrstva </SPAN></SPAN><SPAN><SPAN>je součástí souboru čtrnáct</SPAN></SPAN><SPAN><SPAN>i</SPAN></SPAN><SPAN><SPAN> mapových vrstev zobrazujících modelovaný počet druhů cévnatých rostlin v bylinném patře olšin ve dvou rozlišeních.</SPAN></SPAN><SPAN><SPAN> Z</SPAN></SPAN><SPAN><SPAN>ahrnuje oblast, kde je statistický model dostatečně spolehlivý. Všechny mapové vrstvy </SPAN></SPAN><SPAN><SPAN>tohoto souboru </SPAN></SPAN><SPAN><SPAN>byly vytvořeny interpolací bodových dat o počtu druhů ve společenstvu na ploše 120–300 m</SPAN></SPAN><SPAN><SPAN>2</SPAN></SPAN><SPAN><SPAN> konkrétních biotopů L1, L2.2 a L2.1 (AOPK ČR 2024. Vrstva mapování biotopů. [elektronická georeferencovaná databáze]. Verze 2024. Praha. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. [citováno 2024-11-08]. Rozšíření přírodních a přírodě blízkých stanovišť na území ČR). Statistická interpolace byla vytvořena metodou Generalized Additive Model (GAM) v prostředí programu R (R Core Team (2021). R: A language and environment for statistical computing. R Foundation for Statistical Computing, Vienna, Austria. URL https://www.R-project.org/) v knihovně mgcv s </SPAN></SPAN><SPAN><SPAN>P</SPAN></SPAN><SPAN><SPAN>oisson</SPAN></SPAN><SPAN><SPAN>ovým</SPAN></SPAN><SPAN><SPAN> rozdělením a log linkem. Vstupními bodovými daty byla terénní současná a historická fytocenologická data získaná v rámci projekt</SPAN></SPAN><SPAN><SPAN>ů</SPAN></SPAN><SPAN><SPAN> SS05010191</SPAN></SPAN><SPAN><SPAN> a </SPAN></SPAN><SPAN><SPAN>42900/1312/3114 (IGA)</SPAN></SPAN><SPAN><SPAN>. Jako hladký člen byl modelován prostor se vstupními souřadnicemi X a Y (v jednotkách m mapového souřadnicového systému S-JTSK) v interakci s obdobím sběru dat (současnost, minulost). Jako vysvětlující proměnné byla použita epidemiologická data (</SPAN></SPAN><SPAN><SPAN>množství</SPAN></SPAN><SPAN><SPAN> mrtvých olší v porostu) získaná v rámci projektu a další dostupné proměnné, které v modelu vystupovaly jako parametrické členy. Následně byl model zjednodušen postupným odebíráním nesignifikantních proměnných. Kromě zmíněného hladkého prostorového členu a jeho interakce s obdobím v konečném modelu vystupují jako prediktory: období (ukazuje, že počet druhů se výrazně plošně snížil), biotop (počet druhů je nižší v L1 než ve sloučeném typu L2.2 a L2.1), plocha kvalitních biotopů v okruhu 1km (ovlivňuje počat druhů pozitivně), plocha povodí (+), vzdálenost od silnic (+), vzdálenost od nejbližší výstavby (-), vzdálenost od toků a vodních ploch (-), interakce období a biotopu (výrazněji se snížil počet druhů v biotopech L2.1 a L2.2 než v biotopech L1), interakce období a míry napadení (ukazuje, že míra napadení přispěla k rozdílu mezi starým a novým počtem druhů), interakce stáří a vzdálenosti od nejbližší výstavby (počet druhů se snížil méně ve větší vzdálenosti od výstavby). Model vysvětluje 43,8 % variability dat. Základem pro vytvoření jednotlivých interpolací je manipulace vždy s jednou zájmovou proměnnou (období nebo míra napadení porostu), mapy tak umožňují posoudit pro konkrétní lokalitu potenciální riziko při napadení patogenem.</SPAN></SPAN></P><P STYLE="margin:0 1 1 0;"><SPAN><SPAN>„Úbytek počtu druhů vlivem přítomnosti patogenu při současném modelovaném rozšíření patogenu“: Rozdíl mapy „Současný odhadovaný počet druhů při modelovaném rozšíření patogenu“ a „Současný počet druhů rostlin – bez výskytu patogenu (krajinné měřítko)“</SPAN></SPAN></P><P STYLE="margin:0 1 1 0;"><SPAN><SPAN>„Současný počet druhů </SPAN></SPAN><SPAN><SPAN>rostlin </SPAN></SPAN><SPAN><SPAN>při modelovaném současném rozšíření patogenu“: Představuje nejlepší odhad průměrného počtu druhů ve společenstvech v krajině při předpokládané míře napadení. Je vypočtena „Pravděpodobnost výskytu patogenu dle podmínek prostředí (krajinné měřítko)““ Současný počet druhů rostlin – při výskytu patogenu a středním poškození stromového patra (krajinné měřítko)“ + (1-„Pravděpodobnost výskytu patogenu dle podmínek prostředí (krajinné měřítko)“)</SPAN></SPAN><SPAN><SPAN> </SPAN></SPAN><SPAN><SPAN>„Současný počet druhů rostlin – bez výskytu patogenu (krajinné měřítko)“.</SPAN></SPAN></P><P STYLE="margin:0 1 1 0;"><SPAN><SPAN>M</SPAN></SPAN><SPAN><SPAN>apová vrstva „Současný počet druhů rostlin – scénář bez výskytu patogenu (krajinné měřítko)“ vznikla na základě mapové vrstvy „Současný počet druhů rostlin – scénář bez výskytu patogenu (lokální měřítko)“ zprůměrováním na nižší rozlišení.</SPAN></SPAN></P><P STYLE="margin:0 1 1 0;"><SPAN><SPAN>„Současný počet druhů rostlin – scénář bez výskytu patogenu (lokální měřítko)“: počet druhů ve společenstvu na konkrétním místě v současnosti (v modelu je období současnost, procento mrtvých stromů v porostu je 0)</SPAN></SPAN></P><P STYLE="margin:0 1 1 0;"><SPAN><SPAN>M</SPAN></SPAN><SPAN><SPAN>apová vrstva „Současný počet druhů rostlin – scénář celoplošného výskytu patogenu a středního poškození stromového patra (krajinné měřítko)“ vznikla na základě mapové vrstvy „Současný počet druhů rostlin – scénář celoplošného výskytu patogenu a středního poškození stromového patra (lokální měřítko)“ zprůměrováním na nižší rozlišení.</SPAN></SPAN></P><P STYLE="margin:0 1 1 0;"><SPAN><SPAN>„Současný počet druhů rostlin – scénář celoplošného výskytu patogenu a středního poškození stromového patra (lokální měřítko)</SPAN></SPAN><SPAN><SPAN> </SPAN></SPAN><SPAN><SPAN>“: počet druhů ve společenstvu na konkrétním místě v současnosti (v modelu je období současnost, procento mrtvých stromů v porostu je nastaveno na 7,92, což je medián celého souboru)</SPAN></SPAN></P><P STYLE="margin:0 1 1 0;"><SPAN><SPAN>M</SPAN></SPAN><SPAN>apová vrstva „Pravděpodobnost výskytu patogenu dle podmínek prostředí (krajinné měřítko)“ byla vytvořena na základě lokální mapové vrstvy jejím agregováním na rozlišení 2500 m. Agregační funkcí byl průměr. Výsledná mapa zobrazuje průměrnou pravděpodobnost výskytu patogenu v biotopech L1, L2.2 a L2.1 v území odpovídajícím buňce rastru.</SPAN></P><P STYLE="margin:0 1 1 0;"><SPAN><SPAN>Lokální m</SPAN></SPAN><SPAN>apová vrstva „Pravděpodobnost výskytu patogenu dle podmínek prostředí (lokální měřítko)“ byla vytvořena interpolací bodových dat o výskytu </SPAN><SPAN STYLE="font-style:italic;"><SPAN>P. alni</SPAN></SPAN><SPAN><SPAN> na ploše konkrétních biotopů L1, L2.2 a L2.1 (AOPK ČR 2024. Vrstva mapování biotopů. [elektronická georeferencovaná databáze]. Verze 2024. Praha. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. [citováno 2024-11-08]. Rozšíření přírodních a přírodě blízkých stanovišť na území ČR). Statistická interpolace byla vytvořena metodou Generalized Additive Model (GAM) v prostředí programu R (R Core Team (2021). R: A language and environment for statistical computing. R Foundation for Statistical Computing, Vienna, Austria. URL https://www.R-project.org/) v knihovně mgcv s binomickým rozdělením a logit linkem. Vstupními bodovými daty byla terénní epidemiologická data získaná v rámci projektu SS05010191. Jako hladký člen byl modelován prostor se vstupními souřadnicemi X a Y (v jednotkách m mapového souřadnicového systému S-JTSK), prostorový člen však nebyl v tomto případě statisticky významný a výsledný model se tak skládá pouze z parametrických koeficientů proměnných prostředí. Signifikantními proměnnými v tomto modelu byla nadmořská výška odvozená z DEM 4G (ČUZK</SPAN></SPAN><SPAN><SPAN>, 2015. ZABAGED® -Altimetry – DMR 4G. ttps://geoportal.cuzk.cz [verze 21. 3. 2015].</SPAN></SPAN><SPAN><SPAN>) a standardní odchylka téže proměnné. Obě proměnné ovlivňují pravděpodobnost výskytu negativně. Model vysvětluje 11,7</SPAN></SPAN><SPAN><SPAN> </SPAN></SPAN><SPAN><SPAN>% variability.</SPAN></SPAN></P><P STYLE="margin:0 1 1 0;"><SPAN><SPAN>Mapa, jejíž součástí je tato mapová vrstva, vznikla v rámci projektu SS05010191 „Identifikace rizikových změn struktury a diverzity mokřadních olšin a olšových luhů v důsledku invaze plísně olšové (Phytophthora alni) a stanovení perspektivy vývoje společenstev“ a byla vytvořena se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti životního prostředí – Prostředí pro život. Více informací viz Souhrnná výzkumná zpráva tohoto projektu, k</SPAN></SPAN><SPAN>terá je dostupná ke stažení na webu SPECLab (https://www.speclab.cz/projekty/). </SPAN></P></DIV></DIV></DIV>
licenseInfo:	<DIV STYLE="text-align:Left;"><P STYLE="text-align:Justify;margin:0 1 1 0;"><SPAN><SPAN>Mapovou vrstvu lze volně prohlížet a při dalším využití obsažených dílčích mapových vrstev a zdrojových dat je nutné mapu řádně citovat. V případě zájmu o poskytnutí dat prosím pište na </SPAN></SPAN><A href="mailto:chumanova@vukoz.cz" STYLE="text-decoration:underline;"><SPAN STYLE="text-decoration:underline;"><SPAN>chumanova@vukoz.cz</SPAN></SPAN></A><SPAN><SPAN>.</SPAN></SPAN></P><P STYLE="text-align:Justify;margin:0 1 1 0;"><SPAN><SPAN>Doporučená citace:</SPAN></SPAN><SPAN><SPAN> </SPAN></SPAN></P><P STYLE="text-align:Justify;margin:0 1 1 0;"><SPAN><SPAN>Vojta J., Chumanová E., Douda J.</SPAN></SPAN><SPAN><SPAN>, Černý</SPAN></SPAN><SPAN><SPAN> K., Boublík K., Doudová J., Havrdová A., Král P., Pecka Š., Zahradník D., Strnadová V., Sucharová J.: </SPAN></SPAN><SPAN><SPAN> Vývoj mokřadních olšin a olšových luhů v Jihočeském kraji (2004-2023) v </SPAN></SPAN><SPAN><SPAN>kontextu</SPAN></SPAN><SPAN> invaze plísně olšové. Specializovaná mapa s odborným obsahem. Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., Průhonice. Online. In: Geoportál VÚKOZ, 2024. Dostupné z: https://vukoz.maps.arcgis.com/home/index.html.</SPAN></P></DIV>
catalogPath:
title:	Úbytek počtu druhů rostlin vlivem patogenu při modelovaném současném rozšíření patogenu
type:
url:
tags:	["cévnaté rostliny","bylinné patro","počet druhů","plíseň olšová","Phytophthora alni","invazní patogeny dřevin","olše","mokřadní olšiny","horské olšiny s olší šedou","interpolace","údolní jasanovo-olšové luhy","Jihočeský kraj","Česká republika"]
culture:	cs-CZ
portalUrl:
name:
guid:
minScale:	150000000
spatialReference: